vyznání

Vždycky když se v 18:08 každý ubíráme jiným směrem, mám zvláštní pocit v levé části hrudníku..Vím, že každý jedeme opačným směrem a od toho okamžiku počítám každou chvilku do té doby než zase budeme spolu. Padá na mě úzkost, protože vím, že zanedlouho budu zase muset jet do Prahy. Teď to bude o to horší, že tam nejspíše budu muset být o den déle. Ale i přesto vím, že to zvládneme. Je to přece “jen” deset měsíců a já vím, že to vydržíme. Jsi moje všechno. Bude to těžké, ale my to zvládneme.  Chtěl bych s tebou být pořád, trávit s tebou každou volnou chvilku. Vím, že nikoho lepšího už nenajdu a ani ho nehledám. Těším se až spolu jednou budeme bydlet. Budeme vedle sebe uléhat a každé ráno se probouzet. Já vím, že budeme muset řešit i vážné věci, ale jsem přesvědčen, že my dva společně to zvládneme. Krize jsou tu přece od toho, aby se překonávali. Jsem tu jen pro tebe a nikoho jiného. Jsem s tebou šťastný a přeju si, abys byla i ty se mnou. Udělám pro to cokoliv.